Práce s emocemi v sociálních službách

Účastníci kurzu získají znalosti z teorie emocí, které jim usnadní orientaci v jejich vztazích ke klientům - příjemcům sociálních služeb. Seznámí se s vlastními prožitky, potřebami, očekáváními v mezilidských vztazích v porovnání s potřebami druhých. Prohloubí si tak vnímavost k emocím, které „hýbají“ jimi i jejich klienty organizace sociální péče, a to v souvislosti s možnými příčinami vzniku těchto emocí. Porozumí konceptu emoční inteligence a na praktických ukázkách si ujasní možnosti, jak ji u sebe rozvíjet a účinně užívat při práci s klienty sociální péče. Komplexní znalosti o emocích sociálním pracovníkům poslouží i k prevenci interpersonálních konfliktů s kolegy i klienty. Prakticky se seznámí s duševně hygienickými metodami, které jim mohou pomoci snížit intenzitu emočního ne-komfortu v zaměstnání. Na konkrétních kazuistikách porozumí přínosu týmových duševně hygienických metod, jakými jsou intervize, supervize a debriefing. Celkový přínos kurzu spočívá především k posílení dovednosti předcházet chronickému emočnímu vyčerpání, které často vede k syndromu vyhoření.  

Sociální pracovníci získají nové znalosti z teorie emocí. Pracovníci sociální péče hlouběji porozumí vlivům, které ovlivňují dominující emoční klima v jejich organizaci sociální péče. Naučí se rozpoznat vlastními potřeby, emoce a očekáváními v mezilidských vztazích v porovnání s potřebami, emocemi a očekáváními jejich klientů. Prohloubí si vnímavost k emocím, které „hýbají“ jimi i jejich klienty, a to v souvislosti s možnými příčinami vzniku těchto emocí.  Seznámí se s konceptem emoční inteligence a možnostmi, jak ji u sebe rozvíjet k prevenci vzniku konfliktů s klienty. Prakticky se seznámí s individuálními i týmovými duševně hygienickými metodami, které mohou pomoci snížit intenzitu vlastního emočního ne-komfortu a dlouhodobě tím předcházet chronickému stresu a rozvoji syndromu vyhoření.